Domácnosti chtějí být bezodpadové.
Bezodpadní životní styl proniká do běžného fungování v domácnostech stále více. Lidé chtějí se zdroji pracovat uvědoměle a zbytečně neplýtvat, ale také nevytvářet nadměrné množství odpadu.
To se odráží už i ve způsobu, jakým si naše obydlí zařizujeme. V domácnostech vzniká nejvíce odpadu právě v kuchyni, podle některých odhadů jsou to téměř dvě třetiny. Nicméně tyto místnosti lze zařídit a navrhnout tak, aby vyhovovaly zero-waste podmínkám.
Minimalizovat to, co doma končí v koši, je totiž možné.
Co mít v zero waste kuchyni?
Většina kuchyňského odpadu končí v kontejnerech, ačkoli by se lehce dala kompostovat nebo využít jinak. Dnešní kuchyně lze přitom navrhnout tak, aby vyhovovaly zero waste životnímu stylu.
Takové kuchyně jsou často jednoduché, minimalistické, s přírodními materiály, ale také příjemné a útulné.
Své místo v nich obvykle má prostor pro skleněné nádoby nebo textilní sáčky, do kterých lze nakupovat bezobalově – tedy snadno dostupné poličky či zásuvky.
Ideální jsou také háčky na zavěšení potravin uskladněných v textilních obalech.
Příklad kuchyně, která je přizpůsobena zero waste stylu.
Co se týče odpadu, v dobře navržené kuchyni, která omezuje tvorbu odpadu, je třeba myslet i na uložení nádob na separovaný odpad či dokonce umístění kompostéru.
Toto vše usnadňuje nejen třídění, ale také eliminování odpadu.
Netřeba zapomenout ani na to, že pokud nechceme zbytečně nakupovat produkty v plastových obalech, vyplatí se v kuchyni vyčlenit i poličku, na které lze pěstovat vlastní rostlinky, bylinky či klíčky.
Takové kuchyně, ve kterých je obecně méně věcí, je také jednodušší udržovat čisté a uklizené, což šetří čas.
Pět R
Se zero waste konceptem se spojují i pravidla, která lze shrnout jako pět R – tedy refuse (odmítaj), reuse (používej znovu), recycle (recykluj), reduce (redukuj) a rot (nech shnít, tedy zkompostuj).
Odmítání souvisí s tím, že si při nákupu klademe otázku, zda danou věc potřebujeme a zejména odmítáme všechny zbytečné obaly. Potraviny, ale například i drogerii, můžeme již snadno nakupovat bez nich, a to přímo do vlastních nádob či sáčků.
Některé předměty, které jsou v domácnosti běžné, ale nakonec se z nich stane nerozložitelný odpad, přitom dokážeme sehnat iv přírodní verzi, která se dá zkompostovat.
Například houbička na mytí nádobí vypěstovaná ze semínek dýně nebo upletená z bavlněné příze. Cílem zero waste je kompostovat v maximální možné míře.
Recyklace zase souvisí odpadem, který v kuchyni už přece jen vznikne – je třeba jej separovat, aby mohl být zrecyklován.
I proto je třeba mít k dispozici vhodné nádoby pro více druhů odpadu.
Ale místo toho, abychom vše jen vyhazovali a třídili, můžeme věci i znovu používat (tedy reuse) či upcyklovat – původní předmět povýšíme na něco hodnotnějšího.
Například z plastové láhve vyrobíme nějakou dekoraci nebo z menšího zavařeninového poháru vyrobíme vlastní sklenici na letní drinky, kterou můžeme používat opakovaně.
